Pravčická brána

Hluboko v lesích nedaleko Hřenska, obklopena tajemným klidem, jakoby čas zapomněl udávat svůj tón, stojí ukrytá Pravčická brána. Již po staletí vábí milovníky přírodních krás svým kouzlem. Mnoho z nás ji navštívilo a kdo ne, možná ji spatřil alespoň na obrázku. Když pod tímto kamenným obloukem poprvé stanete, jeho velikost Vás ohromí.

Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka. Také je největší přirozená skalní brána v Evropě a je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska tvořící symbol celé oblasti. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu z blízka zdají býti ještě větší. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem. Od místa vstupu do areálu se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky, odkud můžeme pozorovat samotnou Pravčickou bránu nebo se kochat působivými pohledy do blízkého i vzdálenějšího okolí.
Neodmyslitelně k Pravčické bráně patří výletní zámeček Sokolí hnízdo. Vybudován byl r.1881 na místě chatrče z dubové kůry, která sloužila jako výčep. Původně bylo Sokolí hnízdo využíváno k ubytovávání významných hostů zdejšího rodu Clary-Aldringenů. Dnes se v prvním patře nachází muzeum národního parku. Prohlédnout je možné fotografie, floru, faunu, lidovou architekturu, veduty, geologický přehled, ukázky lidových řemesel. Jedná se o jediné muzeum tohoto Národního parku. V přízemí se dochovala stylová restaurace vyzdobená původními malbami. V informačním centru je možné získat pamětní turistické razítko do notýsku nebo vandrovního pasu. Podávají se turistické informace, zprostředkovává ubytování, prodávají turistické známky, mapy, pohledy a mnoho dalších suvenýrů.

K Pravčické bráně se dostanete pouze pěšky a připravte se na dlouhý a namáhavý výstup. Auto musíte nechat na parkovišti ve Hřensku (placené parkoviště u restaurace Klepáč) nebo dojet na parkoviště Mezní Louka ( hotel Mezní Louka). Toto jsou dva výchozí body pro výlet na Pravčickou bránu. V prvém případě stoupáme podél silnice Hřensko směr Mezní louka a Vysoká Lípa k rozcestníku Tři prameny, kde se červená značka odděluje od silnice a dále již pokračujeme klikátící se lesní pěšinou stále vzhůru směr Pravčická Brána. Délka trasy 3km. Druhé výchozí místo je z malé vesničky Mezní Louka od rozcestí po červené směr „Pravčická brána" 6 km. Po necelém 1 km stoupání vidíme po pravici první skalní masívy, podél nichž procházíme po úzké cestičce. Po levici se nám brzy za stromy rozprostře hluboké údolí lemované z obou stran dalšími pískovcovými skálami. Procházíme unikátním obrovským skalním městem po Naučné stezce Česko - německého přátelství kolem Křídelní stěny, Pevnosti a Velkého Pravčického kužele. Od rozcestníku Pod Pravčickou bránou se k největšímu skalnímu pískovcovému mostu v Evropě dostaneme po 300 m stoupání.

Pravčická brána je světově uznávaný přírodní útvar známí především díky úspěchu v hlasování o sedm přírodních divů světa, které organizovala Nadace New7Wonders se sídlem ve švýcarské Ženevě. Naše česká chlouba postoupila až do semifinále.

Jetřichovice, Rynartice, Všemily, Srbská Kamenice a Doubice

Náš tip : Společně s výše popsanou návštěvou Pravčické brány můžete pokračovat výletem do skupiny rekreačních obcí a osad Jetřichovice, Rynartice, Všemily, Srbská Kamenice, Stará a Nová Oleška které jsou situovány v romantických Jetřichovických stěnách, které oplývají mnoha rozmanitými vyhlídkovými skalními útvary (Rudolfův kámen, Vilemínina stěna, Mariina skála, Loupežnický hrad aj.). V Srbské Kamenici začíná třetí soutěska říčky Kamenice (Ferdinandova soutěska - nazvána na počest návštěvy arcivévody Ferdinanda d´Este, který se při té příležitosti kousek po proudu svezl - či Srbskokamenická soutěska), která končí u Dolského mlýna. Místy je ji třeba po skalách obejít, anebo přebrodit. Severovýchodně od Jetřichovic leží vyhledávané výletní místo "Na Tokáni" (bývalé lovecké sruby knížat Kinských), jihovýchodně pak skalnatý důl Chřibské Kamenice zvaný Pavlino údolí. Oblíbenou rekreační oblastí jsou olešské rybníky ve Staré Olešce. Pro občerstvení doporučujeme penzion Dřevák Jetřichovice, penzion U havrana Jetřichovice, Stará hospoda Doubice, penzion Pod skálou Jetřichovice, nebo hospodu Kyjovská Terasa Kyjov.

Historie Pravčické brány

Pravčická brána stojí na svém místě odnepaměti. Je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masivu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří. V počátcích turistického objevování krásy Pravčické brány stával u její paty malý kůrou pobitý domek, sloužící jako výčep. Přístupová cesta od Hřenska zv. Pelagiensteig byla vydlážděna již koncem 70. let 19. stol. a tehdy došlo i k vybudování promenádní stezky směrem k Mezní Louce. První turisté se rekrutovali z řad měšťanů a šlechtické společnosti. Přestože má cesta z Hřenska na Pravčickou bránu pouze několik málo kilometrů, bývalo zvykem najmout si k výletu mezky či skupinu nosičů. Roku 1881 nechal majitel panství kníže Edmund Clary-Aldringen vystavět u Pravčické brány výletní zámeček Sokolí hnízdo. Pozval si k tomu účelu dělníky z Itálie a to z prostého důvodu – byli nejlevnější pracovní silou. Celý zámeček byl postaven během jediného roku, což je při jeho rozsáhlosti a době, ve které byl stavěn, čas téměř rekordní. O několik let později bylo na skalních vyhlídkách v bezprostředním okolí vybudováno zábradlí. Za vstup do areálu se začal brzy po vystavění restaurace platit poplatek. Pravčickou bránu navštívily od dob, kdy byla "objevena" pro turistiku, prokazatelně milióny lidí. Mezi mnoha známými osobnostmi se jejím půvabům obdivoval hned dvakrát – v letech 1831 a 1851 – slavný autor pohádek Hans Christian Andersen. Je bezesporu jasné, že také zde načerpal mnoho inspirace pro svou práci.