Get the Flash Player to see this player.

Rozhledna a lanovka Komáří Vížka

Komáří vížka

Rozhledna Komáří Vížka se nachází na hoře Komáří hůrka, severně od Krupky a je nejstarší rozhlednou Krušných hor. Pochází z roku 1857, kdy ji nechal postavit milovník rozhleden kníže Clary Aldringen. Rozhledna poskytovala nádherný výhled po celá desetiletí až do 90. let 20. století. Tehdy ji totiž nechali noví majitelé kompletně zrekonstruovat. Tato rekonstrukce však nepřinesla pro turisty nic dobrého, protože vyhlídková okna rozhledny byla zazděna. Tento stav bohužel trvá dodnes. Avšak nezoufejte nádherný výhled je možný i z okolí rozhledny. Za jasného počasí a dobré viditelnosti lze z terasy dohlédnout až na vrcholky Krkonoš a jako na dlani zde spatříte České středohoří. Autem se dá dojet téměř až na vrchol. Když pojedete z Krupky na Fojtovice, dlouhé serpentiny vás po 6 kilometrech jízdy dovedou na parkoviště, které se nachází 200 metrů od rozhledny. K ní je však vjezd zakázán, a proto musíte zbylý úsek urazit po asfaltce pěšky. Okolím „Komárky“ vedou turistické trasy a cyklostezky do řady zajímavých cílů. V letním období jsou zde ideální podmínky také pro turistiku, vyjížďky na koních a paragliding. V zimě je pro návštěvníky k dispozici lyžařský areál Ski Komáří Vížka se třemi vleky a několika sjezdovkami, pro běžkaře jsou v místě upravené běžecké tratě. Na statku ve Fojtovicích je možné si domluvit projížďky na koních. Občerstvení, odpočinek a krásný výhled do kraje poskytuje několik restaurací, hotelů a penzionů.

Pod Komáří vížkou je možné navštívit kapli sv. Wolfganga, kde je průvodce, který zájemcům vyloží historii dobývání cínu a doporučí další pamětihodnosti a tipy na výlet. V kapličce je instalována výstava fotografií „Pohraničí objektivem Jana Watzka“. Kaple sv. Wolfganga Tel.: 417 803 131, květen až říjen – Pá : 14.00 – 17.30, So, Ne : 10.30 – 17.30

Lanovka Komáří vížka vznikla roku 1952 a je nejstarší a nejdelší lanovou dráhou bez mezizastávky v České republice. Délka lanové dráhy je 2 348 metrů, převýšení stanice 482 metrů, rychlost lanovky 2,5m/s, doba jízdy 15 minut a leží ve výšce 806 m.n.m. Nástup na lanovku je v centru Krupka – Bohosudov. Výstupní stanice je na vrcholu Komáří vížky, kde se v blízkosti stanice nachází Horský hotel Komáří vížka s vyhlídkovou restaurací. Jízda trvá 15 minut, přepravují se i kola. Do roku 1996 patřila Českým drahám, poté ji Fond národního majetku prodal soukromému majiteli. Ročně převeze zhruba 40.000 až 50.000 lidí.

Technické parametry, provozní doba, ceny :

  • délka lanovky : 2348m
  • převýšení : 482m
  • doba jízdy : 15min.
  • rychlost jízdy : 2,5 m/s
  • výška horní stanice : 806 m.n.m.
  • provoz celoročně, denně 8.30 – 18.30
  • informace tel.417 861 579
  • provozní doba
    9.30, 10.30, 11.30, 12.30, 13.30, 14.30, 15.30, 16.30, 17.30, 18.30
  • v období 1.1. - 31.3. je lanovka v provozu jen sejde-li se alespoň 5 osob nebo je jízdné do tohoto množství osob doplaceno.
  • ceny jízdného dospělí: 50,-/zpáteční: 100,- děti 5-10 let: 40,-/zpáteční: 50,- kolo, kočárek: 10,-

Historie lanové dráhy Komáří Vížka

Snaha postavit lanovou dráhu na vrchol Komáří vížky se datuje do r. 1838, kdy vystoupil s prvním návrhem lanovky hrabě J. Westfalen. Lanovka měla usnadnit obyvatelům horských obcí přístup do podhůří. Teprve v r. 1903 byly zahájeny přípravy na stavbu, k níž však díky první světové válce nedošlo. Po vzniku Československé republiky byl předválečný projekt přepracován a r. 1932 zveřejněn. Podle něj měla být na Komáří vížku postavena kombinovaná kolejová dráha tažená dvěma lany, která by ve dne přepravovala osoby a v noci nákladní automobily a těžká břemena. I jeho realizaci pozastavila na několik let válka, tentokráte druhá světová.
Projekt se podařilo prosadit až v klidnější poválečné době. Výstavba stávající lanové dráhy proběhla na poč. 50. let 20. stol. Dne 25. května 1952 se lanovka konečně dočkala slavnostního zprovoznění. Dráhu vyrobil národní podnik Transporta Chrudim na základě licence švýcarské firmy Von Roll. Lanovka překonává na trase Krupka-BohosudovKomáří vížka (Kněžiště) vzdálenost 2348 m a převýšení 480 m. V současné době se jedná o nejdelší osobní lanovou dráhu bez mezistanice v ČR. Delší je pouze nákladní lanová dráha z r. 1963 Černý Důl – Kunčice nad Labem na přepravu vytěženého vápence. Její délka je více než 8 km. V l. 1953-1996 byly provozovatelem lanovky na Komáří vížku Československé státní dráhy, po rozdělení Československa a vzniku samostatné České republiky přejmenované na České dráhy. V 80. letech proběhla částečná rekonstrukce lanovky. V l. 1982-1983 byla zmodernizována strojovna a mezi l. 1986 a 1988 byly vyměněny kladkové baterie. R. 1996 došlo k privatizaci lanovky a od 1. května 1996 ji stejně jako horský hotel s vyhlídkovou restaurací na vrcholu Komáří vížky vlastní a provozuje soukromá firma Dragon Trade, s.r.o., která plánuje zásadní modernizaci lanovky, k níž ale dosud nedošlo.
Dolní stanice lanovky Krupka-Bohosudov leží v nadmořské výšce 326 m. Cestou do horní stanice Komáří vížka (Kněžiště) v nadmořské výšce 806 m překonává lanovka 480 m výškových metrů. Skutečná (šikmá) délka dráhy je 2348 m, vodorovná vzdálenost činí 2336 m. Patnáctiminutovou jízdu na vrchol zdolává lanovka rychlostí 2,5 m/s, při čemž přepravní kapacita za hodinu je 226 osob. Dráha má 60 dvoumístných sedaček se stříškou a 29 podpěr.
Provoz lanové dráhy na Komáří vížku je zajišťován celoročně s výjimkou období pravidelných oprav a revizí. Na lanovce je možné přepravovat jízdní kola a lyže. Na vrcholu Komáří vížky se nachází lyžařský areál Ski Komáří vížka se třemi sjezdovkami a upravenými běžeckými tratěmi.

Fotogalerie rozhledny a lanové dráhy Komáří Vížka

Komáří vížka a kaple sv. Wolfanga Komáří vížka - historická pohlednice Komáří vížka Pohled na České středohoří. Komáří vížka - okolní pastviny. Komáří vížka - lanovka z Krupky.


Prohlídková štola Starý Martin

Prohlídková štola "Starý Martin" je jedno z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru. Otvírá severozápadní část žíly Lukáš, která v historických dobách náležela mezi nejdůležitější rudní žíly celého krupského revíru. Žíla Lukáš patří k mnoha mnoha plochým rudním žílám, uloženým v rulách krupského důlního revíru. Tyto žíly byly v historických dobách předmětem intenzivní těžby cínové rudy. Žíla Lukáš však měla vyjímečný charakter. Její směrná délka je kolem 2 km a jedná se tedy o nejdelší cínovou rudní žílu v České republice a střední Evropě. Žíla Lukáš má ve většině svého průběhu větší mocnost, průměrně 15 - 20 cm. Bohaté zrudnění reprezentované kassiteritem dosahuje v některých úsecích až několik % cínu a je prakticky bez podílu nežádoucích sirníků, především arsenu. Bohatý úsek žíly Lukáš byl v nejstarších dobách těžen od jejího výchozu na den a posléze pak množstvím jam různých hloubek.V dolovém poli štoly Martin je žíla uložena 60-80 m pod povrchem terénu.

Zajímavosti pro návštěvníky štoly :

  • Charakter ražení historických dlouhých důlních děl.
  • Rozdíly ve vyztužování prostor v minulosti až po současnost.
  • Způsoby dobývání na vybraných místech dokumentující rozvoj technologie těžby.
  • Charakteristické úseky žíly Lukáš s její minerální výplní.
  • Druhotnou pseudokrasovou výzdobu některých důlních děl, kde se za desetiletí až staletí vytvořila působivá drobná krápníková výzdoba

K přiblížení těžby slouží i expozice důlní techniky, která je prezentována návštěvníkům na prostranství za silnicí a před štolou. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si z blízka zajímavé důlní stroje, které byly používány především pro práci v podzemí. V letním období doporučujeme teplé oblečení. Ve štole je teplota vzduchu 8°C. Informace : Tel.: 417 822 154, 724 260 711

Štola Starý Martin. Dobový důlní vozík. Důlní chodby ve štole Starý Martin.


Hrad Kyšperk

Máte rádi tajemno? A historii? Rádi se procházíte zříceninami hradů a sníte o zašlé slávě? Pojďte navštívit zříceninu hradu Kyšperk.

Hrad Kyšperk, dříve nazývaný též Geiersberg – česky "Supí hora", leží v ústeckém kraji nad Bohosudovem, který je součástí města Krupky - to se rozkládá v kopcích nad Teplicemi v Krušnohoří. Hrad byl založen asi roku 1319 z pověření Jana Lucemburského Otou z Bergova. Byl to strážní hrad, který střežil obchodní stezku přes Krušné hory, tzv. Srbskou cestu. Dlouhá léta byl v držení pražských biskupů. Okolí hradu se stalo dějištěm vítězství husitských vojsk pod vedením Prokopa Holého, kdy zde bylo pobito 300 urozených lužických a saských bojovníků. V roce l526 hrad Kyšperk vyhořel a nový majitel neměl chuti ani prostředků znovu hrad vybudovat. A tím také skončily dějiny hradu. Zachovaly se zbytky jádra s věží, obvodové hradby a část obytné věže na předhradí. Byl to značně rozsáhlý hrad tvořený trojdílnou dispozicí. V jedné zachovalejší části se můžete podívat do zbytků sklepních prostor – podzemí hradu, která patří k největším zajímavostem při návštěvě. Dá se vstoupit do dvou sklepních místností, stavěné z lomového kamene, spojené krátkou chodbičkou. Nebo můžete vyjít na vyhlídku ze skály. Jedna část samostatného zdiva hradu připomíná při trošce fantazie ovečku. Další zajímavost je z kmene stromu vyobrazená příšera, snad jako dřívější BĚS hradu, částečně je to výtvor přírody …ale lidská ruka tomu trochu napomohla.
Hrad Kyšperk má taky, jako každý hrad, svoji pověst.
Každých 100 let se na hradě objeví přízraky šesti zakletých starců, čekajících na své vysvobození. Při té příležitosti se také hrad zjeví ve své bývalé slávě a lesku. Každý stařec sedí v samostatné komnatě u krbu a v sedmém sále jsou dva starci hostitelé, jeden z nich v šarlatovém plášti a druhý v bílém rouchu s krvavou skvrnou na prsou. Kdo by je chtěl vysvobodit, musí obřadným způsobem poděkovat za pohostinství. Dosud se tak nestalo a tak se oba starci změní v černé supy a vyletí oknem hradu a ten se s velkým rachotem změní v nynější ruiny.
Neměl byste někdo chuť je už konečně vysvobodit?
K hradu se dostanete od vlakové zastávky z Krupky asi 2 km po modré turistické značce. Zřícenina je volně přístupná.

Fotogalerie hradu Kyšperk

Pohled na Krupku z hradu. Zřícenina hradu Kyšperk. Původní stavba hradu Kyšperk.

ODKAZY    Lezecká výstroj     Školení výškové práce     Horolezecká škola     Čištění kanalizace    Ubytování Jizerské hory - Penzion Uko Bedřichov

 

© Copyright 2009 Na Kovárně s.r.o. Všechna práva vyhrazena.
Design by www.Vanavi.cz