Rozhledna Děčínský Sněžník

Děčínský sněžník

Jen pár kilometrů od Děčína v panenské krajině Labských pískovců se nachází nejvyšší stolová hora u nás - Děčínský Sněžník /nadmořská výška 723m/ a na jejím vrcholu stejnojmená 33 m vysoká kamenná rozhledna z roku 1864, jedna z nejstarších na území ČR. Původně šlo o velkoryse pojatou trigonometrickou věž 1. řádu, kterou pro potřeby rakouských, saských a pruských zeměměřičů nechal svým nákladem zbudovat majitel panství hrabě František Antonín Thun, od samého počátku však slouží i turistickému ruchu. Při rozhledně se nachází občerstvení, horská chata a malé jezírko.

Po vystoupání 153 schodů na 33 metrů vysokou kamennou rozhlednu se vám naskytne jeden z nejkrásnějších výhledů v Čechách. Spatřit lze odsud Labské pískovce, Českosaské Švýcarsko, Tiské stěny, České středohoří s Milešovkou, Lužické hory, hřebeny Krušných hor či údolí Labe s četnými stolovými horami v Německu. Za perfektní viditelnosti lze dohlédnout přes Ještěd dokonce až k Jizerským horám.

Nejkratší cesta na vrchol vede z křižovatky před obcí Sněžník, odkud jsou to necelé 2 km vydatného stoupání po červené turistické značce. Auto můžete nechat přímo tady na placeném parkovišti u hotelu Hřebenová bouda, a nebo zaparkovat asi o kilometr dál v obci Sněžník. Červená turistická značka nejprve vede po pohodlné asfaltce. Přibližně po 700 metrech však odbočí vpravo do březového lesa a povede vás po nádherné kamenité stezce lemované balvany až na vrchol. Jakmile vystoupáte na Sněžník, naskytne se vám nádherný pohled z okrajů pískovcových skal, po kterých po cca 150 metrech dojdete až k rozhledně. Nazpátek se rozhodně nevydávejte po stejné cestě jako jste přišli, ale naopak jděte po asfaltce vedoucí od rozhledny. Cesta je nejen pohodlnější, ale hlavně vás zavede na další nádherná místa Děčínského Sněžníku v okolí Drážďanské vyhlídky. Zde se vám otevře působivý pohled do hlubokých lesů pod Sněžníkem a zároveň na stolové hory Saského Švýcarska. Pokud se od vyhlídky vydáte vpravo po vyšlapané pěšince, můžete obdivovat nádhernou panenskou přírodu, která většině návštěvníků rozhledny zůstane utajena. K rozhledně lze vyjet i po cyklistické stezce, avšak připravte se na namáhavé stoupání se závěrečným výšvihem k Drážďanské vyhlídce.

Hora, tvořená svrchnokřídovými turonskými pískovci, je téměř celá zalesněná, většinu jejích svahů pokrývají smrkové porosty, v menší míře se vyskytuje borovice, modřín a buk, pro vrcholovou část jsou typické i břízy a jeřáby. Vrchol hory zaujímá rozlehlá plošina o rozměrech přibližně 1600 krát 600 metrů, mírně se sklánějící k severovýchodu. Po většině svého obvodu je lemována několik desítek metrů vysokými pískovcovými stěnami, jejichž lámáním a zvětráváním vznikly, zejména na jižním úbočí, četné pseudokrasové jeskyně se stěnami pokrytými fluoritem. Malá část těchto prostor (cca 0,09 ha) je chráněna coby přírodní památka Jeskyně pod Sněžníkem. Těžbu fluoritu na Sněžníku v letech 1955 - 1994 dnes dokumentuje expozice v muzeu na Jílovském zámku.

Historie rozhledny Děčínský sněžník

Rodný list vystavený v roce 1864 řadí věž na Děčínském Sněžníku mezi nejstarší stavby svého druhu na území naší republiky. Nebyla však stavěna jako rozhledna, ale jako věž pro přesná geografická měření, na nichž se dohodly tři tehdejší středoevropské státy: Rakousko, Sasko a Prusko. Počátkem šedesátých let 19. století se odborná komise obrátila na majitele děčínského panství, hraběte Františka Thuna, aby jí umožnil zřídit na Sněžníku jeden ze základních bodů trigonometrické sítě. Prakticky to znamenalo buď vykácet les na vrcholu anebo postavit dřevěnou vyměřovací věž. Hrabě Thun se rozhodl pro jiné řešení. Požádal významného drážďanského architekta Hänela o projekt kamenné stavby. Architekt předložil návrh 33 m vysoké věže, kterou pojal nejen jako přísně účelovou stavbu, ale i jako vkusné architektonické dílo ovlivněné tehdy módním alžbětinským stylem. V roce 1863 tak na vrcholu Sněžníku začala místo nevzhledné trámové konstrukce vyrůstat věž hodná zámeckého parku. Její součástí byla rozsáhlá podsklepená terasa s širokým přístupovým schodištěm. Materiál byl přivážen z nedalekého pískovcového lomu, přičemž pro ozdobené prvky, které vyžadovaly měkčí pískovec, musel být dokonce otevřen nový lom. Stavební dílo, které si vyžádalo na tehdejší dobu značné náklady (téměř 20 000 zlatých), bylo dokončeno na podzim roku 1864.
Prvními uživateli se skutečně stali zeměměřiči tří států, kteří svou práci prováděli ve vzájemné shodě až do prusko-rakouské války. Věž však již od samého počátku přitahovala také výletníky a zvědavé obyvatelstvo okolních obcí. Strážce najatý hrabětem jim za nízký poplatek umožňoval výstup na ochoz a vysvětloval vyhlídku. Zvěsti o vynikajícím rozhledu se šířily po Čechách i do ciziny a návštěvníků z obou stran hranic přibývalo. V roce 1865 jim správa lesů vyšla vstříc zřízením malého hostince. Z jeho knihy hostů se dalo vyčíst mnoho zajímavého. Např. že první školní výprava zavítala na Sněžník ještě v témže roce. První organizované turisty (členy Varvažovského turistického klubu) na vrcholu přivítali v roce 1879. O čtyři roky později se středem pozornosti stali cyklisté, kteří přijeli na velkých kolech až z Drážďan. Zato členové saské královské rodiny se sem nechali v pohodlí dovézt kočáry. Nebývale široký rozhled se později uplatnil i v jiném oboru. Děčínskému profesoru Färberovi se v roce 1936 na Sněžníku podařilo poprvé na našem území zachytit televizní signál z berlínského vysílače a přenést informace z Olympijských her v Berlíně.
I po roce 1945 si Sněžník dlouho udržoval postavení jednoho nejatraktivnějších míst Českého Švýcarska. Přicházeli sem turisté, účastníci dálkových pochodů i rodiny s dětmi. Několikrát se zde objevili také filmaři. (Pamětníci si možná vzpomenou na film Větrná hora.) A přesto se nad Sněžníkem koncem 80. let začal vznášet stín. Vandaly několikrát zpustošená chata byla nuceně zbourána a neudržované rozhledně hrozilo uzavření. Až v roce 1992 se podařilo dát dohromady potřebné dva milióny korun a věž zachránit doslova na poslední chvíli. Bylo při tom použito zajímavého technického řešení, spočívajícího v umístění ocelových obvodových spon dovnitř zdí, aniž by se tím jakkoliv narušil vzhled historické technické památky. Od roku 1999 již opět funguje nově zrekonstruovaná Restaurace pod rozhlednou Děčínský Sněžník.

Zeměpisné údaje a užitečné informace :