Ostrov a Ostrovské stěny

Ostrov u Tisé

Nacházejí se u obce Ostrov u státní hranice ČR a SRN. Až 40 metrů vysoké skalní věže a masivy z tvrdého pískovce jsou přitažlivým terénem pro horolezce i turisty. Čekají nás zde velmi malebné scenérie tvořené Ostrovskými skálami, které se zrcadlí v průzračných rybnících lemovaných loukami s umně roztroušenými chalupami. Taková krása přímo vybízí k odpočinku a občerstvení. V letních měsících se můžete svlažit v přírodním koupališti s písečnou pláží obklopenou vzrostlými modřiny a průlezkami pro nejmenší turisty. Pro občerstvení můžete zvolit některou z místních restaurací, od luxusního Hotelu Ostrov po turistické a horolezecké hospůdky Stará pekárna a autokemp Pod Císařem. Skalní městečko je přístupné z Ostrova a jeho jižní částí prochází červená turistické trasa, po které se dostanete kolem rozhledny Děčínský Sněžník až do Děčína, vzdáleného cca 15 km východně. Jihozápadně asi 1 km od Ostrovských skal leží soubor skal zvaný Volské kameny a odtud je to cca 1km na známé Tiské stěny. Případně pokud Vám zbydou síly můžete pokračovat severiozápadně, kde ve vzdálenosti cca 1,5 km naleznete Rájecké stěny. Další možností je návštěva saské vesničky a skalního města Rosenthal-Bielatal u našich německých sousedů, vzdáleného 4km údolím po proudu potoka. Tato trasa je vhodná i pro cyklisty s možností pokračovat dalšími lákavými směry.

Historie oblasti Ostrov

Jako nesmírně vzdálená historie se dnes jeví existence prvního průvodce oblasti, který zpracoval v letech 1908 a 1923 německý horolezec Rudolf Fehrmann. Pouze o několika nejvýznamnějších věžích a několika málo cestách a také popisu okolí osady Ostrov se můžeme dočíst v notně zažloutlých stránkách průkopnických dílek o pískovcových skalách Českosaského Švýcarska. Historický první známí lezecký výstup v Ostrově je zaznamenán na věž Kořenáč /Wurzelstein/ a to dne 7.10.1906, který uskutečnili lezci Rudolf Fehrmann a Walter Hönig. Do 2. světové války sice přibyly nově vylezené věže i řada nových cest, ale jistící kruhy se stále zasazovaly do děr vyplněných dřevem a konopná lana byla téměř jediným technickým prostředkem pro zdolávání obtíží pískovcových stěn. Teprve rok 1945 znamenal výrazný zlom. Starší lezci téměř výhradně německé národnosti odešli a nová generace českých lezců teprve vyrůstala a vyspívala. Proto také v prvních poválečných letech nejsou zaznamenány prakticky žádné nové výstupy. Zlom nastal v průběhu 60. a hlavně 70. let kdy vznikla řada nových horolezeckých výstupů. Byly objevovány nové věže a začínaly se lézt i stěny masívů.

Zeměpisné údaje a užitečné informace :